Naše premiéra na soutěž Derby proběhla na Slovensku v Malženicích a byla pořádaná slov. klubem setrů a pointrů.V pátek odpoledne přijela za náma Markétka se svou červenobílou setrou Bonny- vyrazili jsme ještě do pole a já poprvé viděla- tuhle elegánku v akci- dálky, rychlost- elegance- super podívaná!

Psi měli jen půl hoďky- já dostala další cenné rady a už jsme se řítili vstříc k pěkně strávenému večeru, ranní budíček byl nekompromisní o půl páté- nasedli jsme do auta- Davulu vzali jako silnou podporu a vyrazili jsme směr Slovensko.Slavnostní nástup- přivítání rozhodčích- vše ve velmi příjemné atmosféře a už každá skupina odjížděla na své pole- já s Fréďou jsme byli až poslední, takže jsme s Peťem měli dostatek času na kochání se nad krásnými výkony psů- ačkoliv bohužel nebylo štěstí na zvěř- vidět v akci profíky jako je Zsolt Takács s Venerou, náš kamarád Mišo s Maxíkem, Peťa s Vadaszfai Gyongy- všichni předváděli daleké- systematické a rychlé hledání- prostě paráda- byli jsme nadšeni i přátelskou atmoškou ve skupině- no prostě zážitek! Jediné mínus, že jsme nestihli výkony anglánů a pointrů, kteří startovali v jiných skupinách- slyšeli jsme hodně chvály na ně…Po poledni přišla řada i na nás- chvilku před naším během vypouštěli 2 ks zvěře- chorvatský rozhodčí se na nás usmíval- braka frančése:-) a už mi ukazoval kde je ještě 1 ks snad orebica to byla- ten další vypouštěný přiaportovala fenka před náma- vypustila jsem Frédě- ten se s chutí rozběhl a už jsem ho naváděla na orebicu- šup šup a vzlítla a Fréďa ji ani nevzal do nosu, nevadí pravil pan rozhodčí spadla o pár metrů dál- takže ještě jednou a situace tatáž- Fréďa na ni nereagoval ani když vylítla se nezastavil a nečučel jak puk jako když něco vypíchne- nekompromisní zatroubení a Eliminé- dvojí šance – nevyužil, takže konec- s úsměvem mi pan rozhodčí zhodnotil- běh- velice kladně až samozřejmě na to nevystavení…Freddie měl poprvé vystavit vypouštěnou zvěř- zatím jsme to necvičili, takže žádná trága to nebyla…ještě proběhly dva doběhy a už jsme šli na konečné zhodnocení- bohužel ani jeden pejsek neměl zvěř, takže bez bodů….pan rozhodčí moc hezky shrnul veškeré práce psů a měli jsme se odebrat zpět na loveckou chatu když v tom…….přišel za mnou pán z Itálie, o kterém jsem nic doposud nevěděla krom toho, že má dodávku s několika psy a tvořil samostatnou skupinu- protože se všemi běhal, požádal, zda mu Frédě vypustím, že ho chce vidět v poli- věděla jsem, že Fréďa to s radostí uvítá- moc si nezaběhal:-), takže jsem tak učinila- pěkný protivítr- vstoupili jsme do pole- odepínám a slyším- žádná píšťalka a bez ukazování- ououou jééé- maličko víc jsem se orosila, ale vypustila- Fréďa vyrazil do boku a už si to pěkně točí proti větru, nabral rychlost a pěkně běží v systému- bez mé asistence- postupujeme do pole a za sebou slyším spokojené bravo, bravo, perfekta, takže nervozita opadá a užívám si pěkné práce co Fréďa předvádí- na levém konci to po několika minutách  Fréďa prudce stočí a zabíhá a mění směr- nechápu- Ital trhá trávu a vyhazuje a jásá- změnil se vítr a Fréďa hned zareagoval….ještě chvilku a Ital se usmívá a ukazuje finíto- přivolávám psa a vracíme se- Ital opakuje bravo, bravo- perfekto braka frančese- a vysvětluje mi že mi vše přeloží jak se vrátíme- společně s chorvatskými rozhodčími mi hodnotí výkon- absolutně se nechávám strhnout tím nadšením a pochytávám klady o běhu typickém pro plemeno- rychlost, chuť systém apod…ostatní ze skupiny- pomáhají s překladem ve slovenštině, takže se dozvídám, že mi zhodnotí i exteriér- kontrolují horní linii- hlavu- proutek by mohl být míň zkrácený ale konečný verdikt- CACIB pes- ještě by rádi viděli PP- dlouze zkoumají a usmívají se nad jmény- a hned přiřazují jména psů ke jménům chovatelů- zapisují si rodiče a Ital mi potřásá rukou a sděluje Exelente braka frančese! Tak to byl nářez- jsem jak v Jiříkově vidění a mám ohromnou radost! Pořád mi hlodá červík, že Itala jsem někde viděla- říkal, že Franc. ohaře chová a doma jsem zjistila, že je na prezentačním videu italského klubu chovatelů Franc. krátk. ohařů, které jsem viděla asi 100x, když jsem se rozhodovala, zda si Frédě pořídím- pan Adriano Turci- záhada vyřešena….na chatě ještě dáme kafčo, povykládáme a šťastni ze všech nových zážitků vyrážíme směr domů……