Tolik přemýšlení mě před příchodem Freddieho stálo, zda Dave nebude na nového člena rodiny žárlit a ne nežárlí a naopak si ho maximálně užívá- zde je důkaz:-)
Tentokrát jsme měli ve třídě mladých konkurenci Freddieho tří brášků a Freddie si vyběhal V2.
Následně jsme se přesunuli do zámecké zahrady na Konopišti a sotva jsme vystoupili z auta, halasně nás vítal bojový pokřik všudepřítomných bažantů. Freddie značně pookřál, protože po nudném výstavním dopoledni- byla prostě pořádná hledačka ta největší radost, kterou jsme mu mohli připravit.
Nastal den D a hodina H a já se nějakým způsobem ocitla na ranním slavnostním zahájení zkoušek vloh v Těšanech. Zde již na mě čekala má trpělivá podpora- Patrika a culil se na mě strůjce tohoto příběhu- Jaromír. Vše si pamatuji jen tak matně- stála jsem před sborem rozhodčích a zkoušky pořádajícího klubu KKO a tupě jsem zírala s přihlouplým výrazem před sebe do jednoho neidentifikovatelného místa, přede mnou tma, za mnou tma, veškerá slova splývala, když v tom mě z tranzu vyvedl řízný hlas pana rozhodčího- a protože se jedná o CACT zkoušky- posuzování bude přísnější než obvykle...a to jako co????
A jak už jsem psala níže- člověk míní a Jaromír mění, můj striktně naplánovaný plán na zkoušky nejdříve za 15. let byl zhacen...jednou si takhle v práci v poklidu střídám směnu s mým kolegou směle již nakročena k volnému odpoledni s vidinou trávíc jej ledabylým poflakováním se v poli s občasným písknutím na psa aby osazenstvo v podobě zajíců a bažantů pochopilo, že se jedná o účelové a systematické hledání loveckého psa a ne jak je pro nás pravděpodobnější- nesystematické hledání mistra Freddieho, pro kterého jsou veškeré moje zásahy v podobě pískání absolutně nežádoucí!!!!
A abychom si užili i psí krásy, vyrazily jsme s Patrikou na NVP do Ostravy. Jako předměty doličné na ukázku psí krásy jsme naložily ty naše dva blbounky- já Freddieho a Paťa Maďárka z jejího odchovu- Apače Delongi Bohemia. Kluci byli šikovní a Apach si vyběhal krásné VN1 a Freddie- V1, CAJC a BOB, ale opět byl sám na plemeno. S Paťou jsme si výlet náramně užily a těšíme se na další výlet!!!!
Jak už mi bylo přislíbeno od Jaromíra, že mi s Fréďou helfne- nastal čas a my jsme se vydali na první dva jarní víkendové výcviky- pocvičit pole. Jelikož tento rok se paní zima nehodlala vzdát své nadvlády, jaro panovalo pouze dle kalendáře a oba výcviky probíhaly v zimních bundách za teplot kolem nuly a níže....jenomže mě nic nedokázalo odradit protože neskonale jsem se těšila jak konečně zúročíme naše celozimní nacvičování poslušnosti a pořádně to veřejně ukážeme, že jsme opravdu nezaháleli a pořádně makali. V duchu jsem se klepala na rameno a dmula pýchou, nedočkavši, kdy konečně to dítko vypustím z řemene na hledačku.
Vztahy ve smečce byly ujasněny a já si mohla užívat týden dovolené, naplněné procházkami a hraním se psy a hlavně bojovým úkolem č. 1- naučit nevycválané štěně- venčení se venku na dvoře.....týden dovči- žádné ranní vstávání- no problémo 5x v noci vstávat, ale osud tomu chtěl jinak......
Freddieho jsme si úspěšně vybrali a vyrazili jsme na cestu domů- týden dovolené přede mnou a já plno rozpruplných pocitů- doma máme ještě 6,5 letého maďárka Davyho a 7. letou labradorku Char a Freddie chtě nechtě musel zapadnout do smečky.
pořídit si Freddieho nebyl výsledek dlouhodobého plánování či složitého výběru štěněte- jednoduše jsem jednou objevila na facebooku inzerát na plemeno, které jsem do té doby nikdy neviděla a ani nikdy o něm neslyšela. Nicméně- moje kamarádka Zuzka se zmínila, že matka vrhu- Evita je výborná v polních pracích.
Drobné rozdíly při podávání léčiv francouzskému a následně maďarskému ohaři:
1. Dětský slaďoučký sirup- Francouz- včera podáváno poprvé: sedí 2 metry ode mě a po natáhnutí sirupu do stříkačky si nechá otevřít mordičku a aplikovat sirup a následně radostně poskakuje a olizuje se...dnes ráno podáváno po druhé, poté co jsem vzala sirup do ruky- Francouz sedí 10cm ode mě, sám otevře papulu a následně celou stříkačku spokojeně oblíže....
