Vztahy ve smečce byly ujasněny a já si mohla užívat týden dovolené, naplněné procházkami a hraním se psy a hlavně bojovým úkolem č. 1- naučit nevycválané štěně- venčení se venku na dvoře.....týden dovči- žádné ranní vstávání- no problémo 5x v noci vstávat, ale osud tomu chtěl jinak......

každé ránko, když jsem kolem 8,00 otevřela oko, překvapeně jsem zjistila, že jsem v noci ani jednou nevstávala a nikde ani loužička!!!!!!! Ihned jsem se, růžolící po kvalitním spánku, jala volat Peťovi, který každé ráno vstával v 5,00 do práce jak máme úžasné a chytré štěně, jež nepotřebuje v noci konat potřebu!!!!! Omyl- nemáme tak chytré štěně vyvedl mě můj přítel z omylu- Freddie si chodí říkat mně, takže jsem vstával 4x- unaveně mi Peťa sděloval- soucitně a velice smutným hlasem jsem Peťě do telefonu litovala- jaký těžký úděl sdílí tento pracovitý a značně nevyspalý člověk a v duchu jsem řičela radostí- jak chytrého psa jsem si vybrala a tohle byl první projev lásky a sounáležitosti jež mi Freddie nadělil....

Na procházkách Freddie hned od útlého věku začal naplňovat charakteriztiku jeho plemene- obrovská lovecká vášeň, daleké a rychlé hledání a velice brzy pevné vystavení.....na mně bylo cvičit poslušnost abych to torpédo trošku zpracovala k obrazu mému- na čemž jsme pracovali celou zimu a úspěšně????? Dozvíte se později!!!!

V únoru jsme zkusili první výstavy- Duocacib v Brně- po oba dny VN1 a pěkné posudky- nicméně konkurence na plemeni 0.